(Ne)houpej se! Nebo možná...
Na židli se nehoupe – věta, kterou každý slyšel možná nejen jako malý. Pro židle Tip Ton ale neplatí. Značka Vitra už před jejich vytvořením často spolupracovala se Švýcarským federálním a technologickým institutem. Ten se řadí mezi špičku takto zaměřených univerzit, a to zejména v otázkách zdraví, dynamického sezení a vazbě na kancelářské židle. Přišel se zjištěním, že mírný náklon dopředu při sezení předchází onemocněním, prospívá krevnímu oběhu, páteři a tím podporuje také kreativitu.
K vytvoření konceptu židlí Tip Ton dala podnět britská škola The Royal Society of Arts Academy, která sídlí právě v Tiptonu. Obrátila se na designéry studia Barber Osgerby, kteří se rozhodli jejich nabídku pojmout jako výzvu. V souladu se závěry institutu tedy základnu židlí navrhli tak, aby zůstaly ve dvou různých polohách. Kromě té klasické se člověk může zhoupnout dopředu. Předsevzali si, že jimi vytvořená židle svým designem osloví mladé studenty, bude odolná a zároveň lehká, nebude vydávat žádný zvuk při přesouvání a když už nebude potřeba, půjde dobře zasunout do dalších, aby šetřila místem.
Zároveň také chtěli, aby se hravě barevné židle daly snadno vyrobit ve větším počtu a byly plně recyklovatelné. V té době už designéři Edward Barber a Jay Osgerby, kteří také stojí za návrhem pochodně pro Olympijské hry v roce 2012, měli zkušenosti se spoluprací se značkou Vitra, která má židle Tip Ton v portfoliu.
Židle, co nikoho nenechá sedět klidně
Hlavní myšlenka dua Barber Osgerby byla volnost sezení - chtěli umožnit hned několik sedů, aby člověka i jeho mysl udržovali stále aktivní. Pod rukama jim prošlo celkem pět desítek prototypů, než vyladili správný tvar pro naklápění, aby sedící zůstal stabilní i v mírném předklonu. K tomu jim sloužil původní model, jehož sedák byl vyrobený ze skořepiny a nohy z kovu. Toto provedení ale zase odporovalo nízké váze. Finální podoba je zhotovená z pevného plastu a váží čtyři a půl kila. Kvůli umístěni do vzdělávacích institucí židle také obstály v několika různých testech.
Po dokončení návrhu s příhodným názvem Tip Ton, který jednak odkazuje k místu vzniku projektu a má být také citoslovcem pro dvě polohy sezení, si designéři uvědomili, že by mohla kromě studentů posloužit také lidem v kancelářích nebo doma. Na stránkách kolekce Vitra Tip Ton si vyberete hned z několika netradičních barevných variant.
Práce Jaye Osgerbyho a Edwarda Barbera jsou založeny na dialogu mezi nimi. Oba připouští, že by možná nebyli tam, kde jsou, kdyby tvořili odděleně. Také se snaží aktivně vyhýbat trendům. Nečtou magazíny a nepodléhají dočasným vlivům. Ale snaží se tvořit unkátní návrhy, které nejsou ukotvené do konkrétní doby a není z nich žádný z trendů rozpoznatelný.
S každým projektem si navíc hledají cestu, jak vstoupit do nového oboru a dělat něco tak, jak to doposud nezkusili. Všechny jejich snahy ale pojí jeden faktor – vždy se řídí tím, co je nejvíce uživatelsky pohodlné. Proto často propojují design nábytku s technologiemi a snaží se o co největší variabilitu každého kusu.
