Na neuroestetických výzkumech a studiích ve vztahu k interiéru se dlouhodobě podílí také značka Muuto, která si od něj slibuje lepší porozumění lidským potřebám a pocitům. Společně se Susan Magsamen na půdě Johns Hopkins University zkoumají vazby prostředí na naši osobní pohodu. „Hodně našeho úsilí vkládáme do úvah o prostředí, které nám má prospívat a povznášet nás – abychom skutečně mohli být svými autentickými já. Přestože máme všichni téměř stejnou tělesnou stavbu, na umění a estetické vjemy reagujeme individuálně,“ vysvětluje Magsamen. Často i naše tělo reaguje jinak než naše mysl. Jak jsme se totiž dozvěděli na přednášce Muuto v Kodani, pocity zkoumaných dobrovolníků se totiž často lišily od reakcí jejich tělesných funkcí.
Dosavadní poznatky také naznačují, že napříč našim individuálním prožitkům existuje sada společných bodů, které platí skoro univerzálně, a mohly by tak sloužit jako cenná vodítka pro architekty, designéry i další, kteří se o podobu interiéru zasazují. Tyto závěry souvisí s dlouho známým faktem o pozitivním účinku přírody na naši psychiku. Vědci ale přišli na to, v čem přesně tato spojitost tkví. Podle všeho se totiž ukazuje, že jsou to spíše vlastnosti, které jsou pro přírodní prostředí typické, což je dobrá zpráva, mohou se totiž promítnout i do staveb a interiérů. Ukázalo se, že lidská mysl nejvíce preferuje aspekty evokující klid, přívětivost a vřelost.
Jedním z klíčových aspektů je otevřenost prostoru, další třeba preference organických linií nad těmi přísně geometrickými – obojí prokazatelně redukuje stres. Často vzpomínaným prvkem jsou také fraktály, tedy rytmicky uspořádané komplexní celky: v přírodě tyto obrazce najdeme třeba v podobě hor nebo mraků. Je tedy více než zřetelné, že propojení interiéru s přírodou nebo přenesení některých prvků bude mít blahodárný účinek na jakýkoliv prostor, ať už se jedná o domov, kanceláře nebo společenské prostory. Stimulující prostředí pomáhá budovat také přítomnost denního světla, které je zodpovědné za řízení denních rytmů těla.
Přírodní prvky v interiéru zklidňují mysl, pomáhají soustředění a snižují hladinu kortizolu v těle. Neděje se tak náhodou, že se do prostor čím dál častěji vnáší biofilní prvky, což začíná třeba u upřednostnění nábytku ze dřeva a použití zemitých tónů. Zakladatelé skandinávské tradice designu, stejně jako třeba v příbuzném odvětví japonského designu, tyto závěry intuitivně odtušili mnohem dříve, než k nim dospěla vědecká obec. Studie tak zpětně dokazují, jak důležitá a prospěšná tato trajektorie designu pro interiéry a lidské prožívání byla. A že kromě formy následující funkci bychom měli naši pozornost obracet i k formě, která následuje pocit.
Pokud tedy zařizujete interiér nebo nějakou část plánujete pozměnit, můžete se nechat nasměrovat vědecky podloženými zjištěními. Značka Muuto výsledky už nějakou dobu následuje, což její úspěšnost v oboru jen upevňuje.
