Návrh hotelu zpracovával Arne Jacobsen, modernista a funkcionalista, pro skandinávskou aerolinku SAS. Jednu z nejzásadnějších staveb tehdejší doby otevřeli roku 1960. Budova byla první svého druhu a se svými sedmdesáti metry do roku 1969 nejvyšší v Dánsku. Jednalo se také o jeden z prvních designových hotelů.
Zároveň je snad posledním modernistickým pokusem o Gesamtkunstwerk, tedy jeden esteticky celistvý projekt většinou jednoho autora, v němž každý detail i celková stavba fungují dohromady a vyjadřují jednotnou vizi. Pod taktovkou jediného designéra bylo tedy vše – od kostry stavby po vidličku na salát.
Přehlídka výdobytků doby
Jacobsenova tvorba se vyznačovala touhou po formách ideálních pro rozmanité činnosti lidí. K tomu přispívaly barvy i tvary, pomocí kterých se snažil zmenšit vzdálenost mezi obyvateli, prostředím a jejich zážitkem z něj. V případě minimalisticky působícího hotelu SAS se zamýšlel také nad tím, jak vysokou moderně vypadající budovu zasadit do historického prostředí města. Tuto obavu sdíleli i kritici díla. Jelikož už nákresy stavby vycházely v místních novinách, věděli o Jacobsenově záměru i podobě hotelu. Ten získal hned několik přezdívek – betonová krabička od cigaret nebo děrný štítek.
Arne Jacobsen se nakonec rozhodl všechny nosné a konstrukční prvky schovat dovnitř stavby, což mu dovolilo docílit odlehčeného vzhledu i v případě výškové budovy. Jako hlavní materiál zvenčí zvolil sklo. Zdi hotelu tak odráží své nejbližší okolí, jsou díky tomu jeho nedílnou součástí. V tomto aspektu nelze nehledat inspiraci estetikou Miese van der Roha.
Mies nebyl jediný, který Jacobsena inspiroval. Poznamenaly ho také Le Corbusierova náklonnost k výškovým stavbám, nechuť Adolfa Loose k ornamentům, či všeobecně sdílený odpor k chatrně zpracovanému průmyslovému zboží. I když se Jacobsen snažil ve všech postupech odrážet ducha doby pomocí použití nejmodernějších technologií, postaral se tím o zajímavý paradox.
Právě touto snahou své době o dost utekl, což hotel SAS přímo ztělesnil a připomíná tedy dodnes. Ukázkou může být třeba technologie posuvných lampiček na kolejnicích, které jsou v zachovalém ikonickém pokoji s číslem 606 nebo zmíněné oblé křeslo Egg, jehož tvarování a zakřivené linie do té chvíle nebyly z technického hlediska vůbec reálné.
Nábytek v symbióze s místem
Stavba se skládá z dvou oddělených kvádrů, které na sebe nasedají. Jeden míří vzhůru, druhý následuje linie ulic. Aby Jacobsen narušil jinak stroze působící betonové a přísně pravoúhlé prostory, navrhl nábytek příjemně oblých tvarů. Nejedná se však jen o rozšíření geometrické abecedy Bauhausu, z níž vycházel, spíše můžeme hledat snahu o duchovní a vizuální souhru forem.
Organické tvary v kontrastu k přísné geometrii, oblé proti hranatému. Každičký aspekt designu hotelu, vně i uvnitř, byl vymyšlen čistě pro tuto jedinou stavbu. Přesto se nespočet z návrhů celosvětově proslavil mimo její zdi, kusy jako zmíněné Egg Chair, křeslo a ještě výjimečnější pohovky Swan nebo židle Series 7 i Drop jsou navíc pořád přítomné.
Oblé tvary křesel Egg a Swan posloužily autorovi zejména při vytváření atmosféry v prostorách lobby se slavným zavěšeným schodištěm. Jacobsen velmi umně pracoval s prostorem a rozmístěním nábytku, vstupní hala ani zbytek nebyly příliš přeplněné. Dobové fotografie ukazují křesla seskupená na obdélníkových kobercích právě tak velkých, aby dovolily vyniknout i šedé podlaze, která se stává pomyslnou červenou nití celého prostoru.
Pohled neruší ani přebytečné doplňky nebo lustry. Pocit, který vytváří plovoucí schodiště, ještě umocňuje dvoupodlažní zimní zahrada, jíž se Jacobsen snažil propojit průmyslový a přírodní prvky. Později toto spojení využil i u jiných svých staveb.
Jak Arne Jacobsen přemýšlel při své práci je patrné také, pokud se podíváme na použitou paletu barev. Dominance určitých odstínů byla dalším ze způsobů, jak sblížit prostor a jeho návštěvníky. Jacobsen používal především zeleno-šedo-modré odstíny. Ve stejném duchu navrhl také řadu tkanin přesně na míru hotelu.
I když hotel prošel nejednou rekonstrukcí, Jacobsenova původní barevná slovní zásoba se dodnes zachovala v pokoji 606. Zůstal totiž v nezměněné podobě a do dneška je v něm možné strávit noc. Pokud budete někdy blízko samému srdci Kodaně, rozhodně doporučujeme do hotelu nakouknout a přesvědčit se, jak dílo Arne Jacobsena po letech vypadá. Pokud rádi prokládáte zážitky architektonické i jinými, můžete navíc navštívit hotelové Café Royal, ve kterém najdete drinky pojmenované po předních představitelích designu.
