Snil o tom, stát se umělcem. Na popud svého otce se ale nakonec mladý Verner Panton vydal na dráhu architekta a designéra. Jeho produkty ceněné pro inovativnost, z nichž mnohé se nepřetržitě vyrábí již desítky let, jsou důkazem, že zvolil dobře.
© Verner Panton Design AG
Již při svém studiu na kodaňské Royal Academy of Arts měl mladý designér šanci tvořit pod vedením velkých mistrů. U Poula Henningsena studoval teorii světla a byl to právě on, kdo jej seznámil také s Arne Jacobsenem. Ve studiu věhlasného architekta strávil následující dva roky, které Pantonovi vedle získání bohatých zkušeností napomohly s nalezením osobitého tvůrčího přístupu. „Nikdy jsem se od nikoho nenaučil tolik, co od Arne Jacobsena, včetně umění cítit se nejistě, a přesto se nikdy nevzdat,“ řekl později o svém mentorovi. Po dokončení studií se začínající designér vydal objevovat architekturu, design i inspiraci a kontakty napříč Evropou. Starý Volkswagen se mu stal dopravním prostředkem i pracovnou.
Samotné nomádské začátky Pantonovy kariéry poukazují na designérovu nelibost ke konvenčním řešením, která se v průběhu let opakovaně promítala do jeho tvorby v podobě futuristických návrhů, o jejichž úspěchu mnozí pochybovali. Panton byl však vždy připraven jejich omyl vyvrátit a své nápady proměnit ve skutečnost. Mnozí jej tak měli za provokatéra. Pravdou je, že se vždy snažil posouvat hranice dánského designu o něco dál pomocí překvapivých tvarů, materiálů a kombinací. Jinak tomu není ani v případě Pantonovy unikátní filosofie barev, jež prostupuje celou jeho tvorbou.
© Vitra
Monochromatické, revoluční a stále překvapující návrhy z pera Vernera Pantona byly většinou oděny do výrazných odstínů červené, oranžové a fialové. „Právě červená pro něj byla velmi důležitá, jelikož má spoustu psychologických významů. Po dokončení školy se věnoval studiu barev, především červené,” vysvětlila Marianne Panton, která se svým mužem často spolupracovala. Podle něj byla prý červená barva přívětivá.
Verner Panton s manželkou Marianne Panton, © Verner Panton Design AG
Barvy měl natolik v oblibě, že jedním odstínem pokryl klidně celou místnost, včetně zdí, podlah, stropů nábytku i sloupů. Jeho smysl pro barvu a její použití lze nazvat velmi přímočarým. Nejčastěji používal velmi syté odstíny, právě použitím jednoho odstínu prostupujícím celou místností se snažil vymazat vzdálenost mezi nábytkem a člověkem. Paradoxně tím ale vizuálně mírně upozadil tvarosloví svého designu, které kvůli splynutí barev není tolik zřetelné. Nicméně mu právě syté odstíny dovolily vtisknout svým designovým kouskům emoci, o kterou mu tolik šlo. Snažil se všechny, kteří uzří jeho práci, obklopit ohromujícím smyslovým zážitkem konvencím a klasickému tvarosloví nábytku navzdory.
© Verner Panton Design AG
Možná vůbec nejslavnější z pantonových počinů – S Chair, známá také jako židle Panton – představovala svým unikátním designem, sestávajícím se z jediného kusu plastu, celistvé plátno pro vyznění barvy. Jistě nepřekvapí, že to byl právě sytě červený odstín, ve kterém se židle nejčastěji objevovala, a který ještě podtrhával její smyslnost. O pikantním příběhu ikonické Pantonky jste si mohli na našem blogu přečíst už dříve.
© Verner Panton Design AG
© Vitra
Ukázkou Pantonova zaujetí barvami jsou i jeho kolekce svítidel. První sériově vyráběné závěsné lampy Topan, stejně jako hravé Flowerpot od &Tradition, jsou již od svého vzniku k dostání v řadě nápadných odstínů. V době, kdy se designéři pevně drželi jistot v podobě neutrálních barev a kdy se celá Kodaň zdála být o něco šedivější než dnes, představovala Pantonova paleta barev další aspekt, kterým designér nápadně vybočoval.
Přicházet s návrhy nevídaných tvarů i barev šlo vždy ruku v ruce s rizikem odmítnutí, přesto byl dánský designér ve své snaze narušit nudnou šeď dánských domácností velice úspěšný. Světoznámé kolekce nábytku a svítidel Vernera Pantona tak dnes řadíme k časem ověřeným ikonám.
